Čas může rozdělit pouze ty, kteří k sobě ve skutečnosti nepatří.Další myšlenky ...
„ Zlé síly nade mnou nemají žádnou moc. ”
Velká láska je často k smíchu, zejména není-li sdílena.
Lidstvo si zasluhuje spíše obdivu, ba lásky, nežli nadávek. Ale když nadávek, tak hodně upřímných a hlasitých.
Úcta k člověku, láska k bližnímu má být konstruktivní silou, a nikterak filantropickou slabostí.
Těla se v lidech milují častěji než duše. Kdo ve svém životě poznal třeba sto žen, možná že vůbec nepoznal lásku.
My říkáme láska, ale on je to celý zástup citů, ani je v tom houfu nemůžeme všechny rozeznat.
Tam, kde přestává být láska dobrodružstvím, stává se trápením.
Příroda kolem mne opsala kruh, který nemohu překročit; sedím v něm a učím se milovat život aspoň pro jiné, když ne pro sebe.
Vážnou příčinou, proč člověk ztrácí důvěru v sebe, je ztráta pocitu, že je milován.
Umění získat si lásku je to nejtěžší a nejméně probádané právě tak jako umění žít. Málokdo se rodí s talentem k obojímu.